Bija čuovvoleami čielgasit
Doaibmabijut sáhttet leat mearriduvvon olbmuid ja áigemeariid dan sadjái go bissut čihkkojuvvon čoahkkinteavsttas.
Čoahkkinbeavdegirji huksenčuovvoleapmái
Ráhkadit prošeakta- dahje persovnnalaš čoahkkindieđuid main leat čoahkkindieđut, oassálastiidlisttut, strukturerejuvvon oasit, doaibmabijut, mearrádusat, vuolláičállosat ja čállosat.
Prošeakta
ja persovnnalaš MoMs
Doaimmat
eaiggádat ja máksinbeaivvit
Vuolláičállon
oassálastiid dieđut
Doaibmafunkšuvnnat
Čoahkkindieđut mas lea ovddasvástáduslaš čuovvoleapmi
MoM-modula vurke prošeakta- ja persovnnalaš čoahkkindieđuid, konfigurerejuvvon MoM-šlájaid ja stáhtusaid, strukturerejuvvon osiid, oassálastiid, vuolláičállosiid, oppalaš čállosiid ja áššiid čállosiid.
Oassálastiid válljen ja joavkkuheapmi
Čoahkkinnummir, šládja, stáhtus ja beaivi
Oasit main leat čoahkkináššit
Doaibmabidjojuolludeaddji ja áigemearri
Mearrádus- ja doaibmabijuid konfigurašuvdna
Luohtehahtti ja oassálasti vuolláičállagat
Oppalaš ja ášši čadnojuvvon
Doaimmat ja ságastallankonteaksta
Bargovuogádat
Čoahkkima ordnemis gitta doaibmabijuid čuovvoleapmái
čoahkkinprotokollat rievdadit ságastallamiid strukturerejuvvon čállosin maid joavku sáhttá filtreret, geahččat ja geavahit čuovvoleapmái.
01
Čále čoahkkima konteavstta
Čále čoahkkinnummira, šlája, stáhtusa, beaivvi, áiggi, báikki, siva ja oassálastiid.
02
Strukturere ságastallama
Ráhkat osiid ja ávdnasiid main leat rikkis teakstačilgehusat, ávdnasiid šládja, ávdnasiid stáhtus, ovddasteaddji ja áigemearri.
03
Gidde čállosa
Lasit vuolláičállosiid, čállosiid ja ságastallankonteavstta nu ahte čuovvoleamis lea dárkkistuvvon gáldu.
Čoahkkima dieđut govvidit áššelisttu konteavstta, oasseváldiid, vuolláičállosiid, ságastallanáššiid ja čállosiid.
Šearbmagovat
čoahkkinbeavdegirji oktavuođas
Geavat listtu filtreret čoahkkinhistorjjá, ja de rahpat detáljačájáhusa go mearrádusat, doaibmabijut dahje vuolláičállosat dárbbašit geahčadeami.
Listtačájáhus doarju čoahkkinhistorjjá šlája, stáhtusa ja beaivvi mielde.
Prošeavtta árvu
Manne čoahkkinbeavdegirjjit dárbbašit struktuvrra
Huksenčoahkkimat buvttadit mearrádusaid ja geatnegasvuođaid. Strukturerejuvvon MoM unnida eahpečielggasvuođa maŋŋel go latnja lea buhtis.
Váldde oassálastinduođaštusaid
Signatursuorggit dorjot eanet ovddasvástáduslaš čoahkkindieđu.
Doala áššebáhpáriid čoahkkimii
Váldo- ja áššečuovggat bissot čadnojuvvon MoM:ii maid sii dorjot.
Čatnon ArchiMesh moduvllat
MoMs čatnet čoahkkimiid ollašuhttimii
Čoahkkindoaimmat šaddet dávjá barggut, RFIs, dokumeanttat dahje váilevašvuođat mat fertejit leat oidnosis prošeavttas.
Geavaheapmi praktihkas
Gos dát heive prošeavtta bargovuohkái
Geavat čoahkkinbeavdegirjji go čoahkkin galgá guođđit luohtehahtti čállosa. Čoahkkima dieđut, oasseváldit, oasit, doaibmabijut, mearrádusat, stáhtusat, vuolláičállosat, čatnon ja ságastallankonteaksta dollet mearrádusaid ja čuovvoleami oktavuođaid olbmuide ja prošeaktadieđuide geat dárbbašit daid maŋŋel.
Daga čoahkkinmearrádusaid álkibun čuovvut.
ArchiMesh vurke čoahkkinbeavdegirjjiid, doaimmaid, vuolláičállosiid, áššebáhpáriid ja ságastallamiid mat leat čadnon seamma prošeaktalávdái.
Álggat nuvttá geahččaleami